Proč se lidé nehrnou do zaměstnání k bezpečnostním agenturám?
Myslím, že je to docela logické, ačkoli je to začarovaný kruh, tak se to dá pochopit.
Pracuji v oblasti bezpečnosti dost dlouho abych to mohl pozorovat a vysledovat to. Jistou dobu jsem také pracoval jako bezpečnostní manažer u nadnárodní společnosti, která prostřednictvím mé osoby řídila zabezpečení objektů a areálů včetně fyzické ostrahy. Teď jsem už nějakou dobu na druhé straně coby dodavatel těchto služeb, jsem zaměstnancem bezpečnostní agentury a komunikuji s těmi jimiž jsem byl dříve. Po roce 1989 jsem byl také ve výkonu ostrahy a postupně jsem šplhal po žebříčku směrem „nahoru“ kde jsem dnes. Proto si myslím, že toto můžu kvalifikovaně posoudit.
Bezpečnost je širokou veřejností vnímána jako nutné zlo. Po roce 2001 si každý uvědomil, že se to týká i jeho samotného, terorizmus, atentáty na budovy, zvyšování kriminality a další faktory. Každý chce být ochráněn a chránit svůj majetek. Buď to se o to postará sám a věnuje tomu čas, nebo to nechá na dodavateli. Ale každá služba něco stojí a samozřejmostí je, že každý chce to nejlepší za co nejmenší cenu, to bychom nebyli češi že?
Jenomže nic není zadarmo a služba je většinou prováděna lidmi a ti chtějí mzdu. Podnikatelé toto někdy řeší vlastními zaměstnanci, jenomže čas běží a každý chce mít svůj klid co nejméně starostí a problémů, věnovat se své podnikatelské činnosti. Proto se toto vyskytuje už zcela zřídka a většinou je toto zastřešeno bezpečnostní agenturou, která se o vše postará a zajistí, alespoň by to tak mělo být. Bezpečnostní agentura zaměstná pracovníka a pošle ho na objekt střežit majetek klienta. Ten se o nic nemusí starat a pokud něco nefunguje tak volá agenturu.
Tito pracovníci musí být proškoleni a připraveni řešit veškeré vzniklé bezpečnostní situace, které nastanou na objektu a ohrožují klienta samotného a v neposlední řadě jeho majetek a podnikání. Ovšem podle toho co říkám tak to vypadá, že by tito pracovníci měli být fyzicky připraveni a být i myšlenkově na takové úrovni, aby uměli jednat a řešit situace.
V této chvíli vzniká otázka, kde takového člověka sehnat? Musí to být sportovně založený člověk v produktivním věku a na úrovni průměrného středoškoláka. Musí být zodpovědný a nebojácný.
Tyto požadavky určují úroveň celkem průměrnou až nadprůměrnou, dalším faktorem je, že takový zaměstnanec musí mít k bezpečnosti nějaký vztah. Pokud ho nemá, tak tuto práci nebude nikdy vykonávat na požadované úrovni, je to pro něj momentální východisko z finanční tísně, nebo přestupní stanice až najde něco zajímavějšího. Takový lidé se v bezpečnostních agenturách také občas zastaví a chvilku tam pracují. Někdy je jich škoda, bezpečnostní agentura je prostě za dnešní mzdové možnosti neudrží ani párem koní. Tak že otázka zní, jak to vyřešit?
Klient nechce platit více, protože už tak ho to dost stojí. Argumenty že většinová část hodinové sazby padá do mzdy a odvodů na pracovníka bezpečnostní agentury a dále na jeho výstroj a procesy kolem něj, jako kontroly zajištění zakázek, nonstop dispečinky a další „drobnosti“ ho nezajímá. Proč by také, on vidí tu částku kterou platí a to je pro něj fakt a nikdo z nás, tudíž ani klienti peníze netiskneme.
Jenomže, na druhé straně klient chce kvalitní lidi a ti se nedají za dnešní možnou mzdu v poměru k fakturační hodinové sazbě prostě sehnat. Prostě kvalitnější člověk také chce kvalitnější výplatu a to si nemyslím, že by pracovníci jenž pracují v provozu chtěli po nás nereálné platy. Jenomže kde na ně pak vzít? Klient více nedá a bezpečnostní agentura už je na tom tak dost nízko s výdělkem. Už není z čeho vzít. Stát se k tomu staví tak, že zvedá minimální mzdy a tento problém neřeší. Proč by také, své si dostojí, aby lidi šli volit a hotovo. Tak a ty podnikateli si to vyřeš jak chceš! Nevím, jak dlouho tento stav ještě setrvá, ale myslím, že vše má své meze. Je potřeba se nad tím zamyslet, jinak tato služba klesne na takovou úroveň, že ji nebude chtít vykonávat na postech zaměstnanců bezpečnostních agentur už asi nikdo a klienti nebudou ani takovou službu na takové úrovni už chtít. Začarovaný kruh, psal jsem to na začátku a rozumě uvažující člověk, který přečetl pozorně tento článek tiše mlčky přikývne.
P.H. 5.1.2007
